Svátek chlapců

20. května 2006 v 7:01 | pepáš a niko |  O docela malých medvědech
V kalendáři se tento svátek tváří jako Den dětí a je poslední třeštičkou na dortíku "Zlatého týdne", kdy vše, co má v Japonsku nohy, vyrazí pryč a celá země je během těch několika dní volna (Po Dnu zeleně, který připadá na 29. dubna, je za se sebou vyřazeno Výročí Ústavy (3.5.), Den národního volna (4.5.) a právě Den dětí.(5.5.) vzhůru nohama. Ve starém kalendáři je ale 5. květen jedním z předělů sekku, které od sebe oddělují jednotlivé části roku jako kolínka na bambusu. Jako mnoho dalších tradic má i tato původ v Číně, odkud pochází i název tango 端午. Tan 端 znamená v tomto případě první, počáteční; go 午 je znamení koně. Původně tedy tango no sekku připadalo na první den koně v pátém měsíci. A protože go znamená v japonštině i 5, připadlo později slavení tohoto svátku na 5. května.
Pro ochranu před nemocí se v tento den zdobí domy květinami šóbu (iris) a jomogi (druh pelyňku, Artemisia princeps) a zároveň se pojídají čimaki a kašiwamoči. Kašiwamoči představuje klasický rýžový koláček moči plněný fazolovou pastou anko, zabalený do dubového listu. Čimaki jsou rýžové hnětenky z moči rýže, do kterých je přidáno většinou kuřecí maso, houby šiitake a bambusové výhonky.
Irisy se k výzdobě během tango no sekku používali od nepaměti a mají na svědomí, že se zhruba od 17. století, kdy Japonsko vstoupilo do období Edo, začal tento den v rodinách vojenské šlechty slavit jako Den chlapců. Iris se řekne šóbu 菖蒲, tedy úplně stejně jako bojové umění 尚武 ( i když se obě slova píší zcela
jinými znaky) - a tak se na základě této zvukové podobnosti počalo vystavovat brnění či helmice kabuto, později se k nim přidaly i fugurky samurajů. A to všechno proto, aby chlapci zdravě rostli a byli silní jako samurajové. Časem se k bojovníkům přidal další vzor - kapr. I ten je totiž v Japonsku symbolem síly. I v současnosti se tak na zahradách a balkónech objeví pár týdnů před Svátkem chlapců takzvané koinobori - kapříci plápolájící vě větru jako by se zrovna prali se silným proudem.
Pro našeho špunta měl letošní svátek zvláštní příchuť. Jednalo se totiž o jeho hacuzekku, první den chlapců v životě. A tak na hlavu nasadil papírovou samurajskou helmici a krom všech výše popsaných dobrot s námi vyrazil i na slavnostní oběd - na potvoru ho celý prospal... (ale suši bylo výtečné...:-)
Ve městě Nóu vlají ve větru nádherní kapříci až na ostrůvek s Bentenovou svatyní
Tradiční restauraci Čójókan zdobili tito ručně šití kapříci.
TOPlist
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tomášek Tomášek | 21. května 2006 v 12:00 | Reagovat

To je zajímavé, že v Japonsku je kapr symbolem síly ... řekl bych, že u nás se spojuje spíše s leností a hověním si v bahýnku. :-D Asi jiný druh kapra...

2 hanci hanci | Web | 22. května 2006 v 17:29 | Reagovat

V pondělí jsem ti napsala nějaké komentáře - děkovné - ale komu jsem co v pondělí napsala, vše se ztratilo, i článek z mého vlastního blogu - a nejenom mě toto postihlo. Tak tedy znovu - jsem na blogu jen krátce a ještě jak naschvál zrovna v časové tísni, ale přesto od doby, kdy o tobě vím, chodím na tvůj blog, protože je výborný!!! Zajímá mě všechno o Japonsku - vůbec o východních zemích, jejich kultuře, výtvarném umění, literatuře, poezii a líbí se mně moc hudba, hlavně čínská opera, ale i lidové popěvky.Kurosawa a jiná filmová klasika. Takže dík moc za perfektní informace a nádherné fotografie. Hodně štěstí a pěkné dny.

3 pepáš pepáš | 23. května 2006 v 9:24 | Reagovat

Hanci, díky moc. Než jsme stačili zareagovat na tvůj komentář, ztratil se i s adresou - prý výpadek serveru....

Tomášku, trochu podezírám "silné" kapry, že dorazili z Číny. Každopádně v současném Japonsku jsou kapři zlatí, červenobílí či červenočernobílí předmětem obdivu a lebedí si v jezírcích japonských zahrad. Pak jsou kapříci v Naganu nebo třeba na jihu na Kjúšú, kteří se stejně jako ti naši štědrovečerní baští (úprava se pravda trochu liší - ochutnal jsem zatím jen ty jižní, za syrova, s dvěma druhy omáček postavených na sójové pastě miso...mňam). Ale abych se vrátil k jádru věci - ať ti nebo tamti, ani jedni nevypadají jako ztělesnění síly. "Jen pilně cvič a tuž se, hochu, ať si silný jako kapr..." Nějak to nejde z pusy, že ano. No, podíváme se tomu na zoubek...díky za námět...

4 Milada Milada | E-mail | 23. května 2006 v 16:40 | Reagovat

Niko a Pepasku, je vidět, že Ken se opravdu snaží, aby byl silný jak samuraj, je znát jak pěkně roste a sílí. Na fotce s Kuniko jim to moc sluší

5 Niko Niko | 23. května 2006 v 17:08 | Reagovat

Mamko, mockrat Vam Dekuju. Dostala jsem privesek! Mne se to libi moc,

a Kenovi taky se moc libi!

6 Kanyapi Kanyapi | E-mail | 23. května 2006 v 21:29 | Reagovat

Mimo všechno to, co už tu bylo řečeno - líbí se mi ta bohorovná manipulace s významy a obsahy, je to okouzlující. Jak se dá z jedné věci udělat nějaká uplně jiná na základě toho, že se stejně nebo podobně píše nebo čte, chichi.

7 Fida Fida | E-mail | 1. února 2008 v 17:46 | Reagovat

Stránky o japonské kultuře jsou pěkné, moc se mi líbí. Hodně mě zaujaly poznámky o japonské kuchyni. Už delší dobu scháním recept na rýžové koláčky. Moc bych uvítal návod na jeho postup plus některé jednoduché varianty obměn. Pokud by to šlo prosím o zaslání receptu na můj uvedený mejl. Děkuji moc předem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama