Červenec 2006

Stalo se na sklonku července

30. července 2006 v 17:14 | pepáš a niko |  Hovory u dýmky a šálku čaje
Pomalu končí letošní nezvykle dlouhé období slivoňových dešťů (zatím trvá jen v oblasti Tóhoku, zbytek země už má slunečno). Přichází pravé léto a s ním teploty vysoko nad třicet stupňů. Slunečné počasí vylákalo lidi na pláže a k vodě, což přineslo smutnou statistiku čtrnácti utonutí na různých místech Japonska v jednom týdnu.
Hurá k moři. Ať se práší za kočárem...
V boji o premiérské křeslo, které se uvolní po odstupujícím Koizumim, má zatím navrch vicepremiér Abe. Ministr zahraničí Aso má jen slabou podporu, ale kdoví jak situací ovlivní oznámení bývalého premiéra Fukudy o tom, že kandidovat nehodlá. To by mohlo přihnat vítr do plachet i dalšímu kandidátovi, ministru financí Tanigakimu - který jasně prohlašuje, že nehodlá navštěvovat spornou svatyni Jasukunidžindža a plánuje zvýšit spotřební daň ze současných pěti na deset procent. Problém "svatyně Jasukuni", kde jsou jako oběti války uctívány i duše válečných zločinců, je trnem v oku Číně a Koreji. Spolu s reformou důchodů, respektive celé sociální sítě, a dále problémem severokorejských raket, se bude pravděpodobně jednat o hlavní témata kampaně. Volit se bude předseda vládnnoucích republikánů - což za současné politické konstelace znamená automaticky premiérský post.
Severokorejské fotbalistky neudržely nervy na uzdě a po prohraném utkání s Čínou nejdříve slovně, pak i fyzicky zaútočily na trojici rozhodčích, kterou před kopanci a létajícími pet lahvemi neuchránila ani policie. Nutno říci, že podle zpráv, které ze Severní Koreje unikají, čeká neúspěšné reprezentanty po návratu peklo a mnohdy i pracovní tábory. Není divu, že člověka pak rozhodí jeden špatně odpískaný ofsajd. Oslabená Severní Korea ale v dalším utkání dokázala porazit Japonsko, tak pro tentokrát snad zůstanou hráčky komunistických perzekucí ušetřeny...
Na podvýživu a pravděpodobné týrání ze strany rodičů zemřela v prefektuře Fukušima tříletá holčička, která v té době vážila pouze osm kilo. Policie nyní znovuprošetřuje smrt staršího dcery, jejíž utonutí bylo v minulosti uzavřeno jako nehoda, a dále sbírá materiály o týrání zbylých dvou dětí (další dítě bylo rodičům odebráno a je vychováváno v sociálním ústavu).
Přelomový rozsudek vynesl soud v případu pět let staré nehody, která se udála v prefektuře Saitama. Podnapilý řidič najel do skupinky studentů, z nichž dva zabil a několi dalších zranil. Rodiče jedné z obětí požadovali odškodné nejen po dotyčném, ale hnali k zodpovědnosti i jeho kolegy, s kterými několik hodin předtím pil na firemním večírku, i firmu, jejíž auto při nehodě řídil. Soud jim dal za pravdu a uznal, že měli povinnost opilému člověku v řízení zabránit. Zamítl ale návrh, aby odškodné zaplatila i manželka obviněného, která s ním telefonicky hovořila a návrat v podnapilém stavu mu nerozmluvila.
Rozběhla se celostátní soutěž středoškolských baseballových týmů - z každé prefektury postoupí jen jeden tým, který se utká o celkové vítězství. Letos kvůli častým srážkám prefekturální kvalifikační zápasy trochu vázly, ale už brzy by mělo být známo všech 49 týmů.

Minulý týden v Japonsku

23. července 2006 v 15:53 | pepáš a niko |  Hovory u dýmky a šálku čaje
Hlavní událostí právě uplynulého týdne byly stále nekončící deště. Na Kjúšú za pouhých pět dní spadlo až 1200 milimetrů srážek. Dochází k záplavám a sesuvům půdy, které s sebou přinášejí evakuace a první oběti na životech. Postiženo není ale jen jižní Kjúšú, v sousední prefektuře Nagano déšť spolu se zeminou spláchl i natěžené dřevo, které jako mohutné šípy zničilo část vesnice. Nebývale vysoké srážky zatím nekončí, jen se očekává jejich přesun na severovýchod Japonska.
Novým trenérem fotbalové reprezentace se stal Ivica Osim, sarajevský rodák, který v roce 1990 přivedl výběr bývalé Jugoslávie mezi nejlepších osm celků.
Když jistý Jamamoto, zástupce početného zástupu bavičů a komiků, nabízel nezletilé dívce alkohol a měl navrch neslušné návrhy, nikoho výrazně nepřekvapilo, že se s ním rozloučil jeho zaměstnavatel, "stáj" Jošimoto. Zájem veřejnosti a ohromnou odezvu ale přineslo prohlášení jeho kolegy Hagimota Kin čana, který cítil spoluzodpovědnost za čin, se kterým neměl ani zbla společného, a rozhodl se rozpustit populární amatérský baseballový tým, za který hrával i hříšník Jamamoto. Podpora zejména "domácích" fanoušků z prefektury Ibaraki, ale jeho rozhodnutí zvrátilo. Tým Ibaraki Golden Goals byl Kinčanovým "dítětem", projektem, kterým chtěl zvýšit popularitu amatérského baseballu (což se mu v zásadě podařilo).
Severní Korea oznámila prostřednictvím místní organizace Červeného kříže, že zastavuje veškerá vyjednávání o znovusetkání či spojování rodin, které rozdělila Korejská válka v padesátých letech. Reagovala tak na rozhodnutí Soulu zrušit humanitární dodávky rýže a hnojiv na Sever. Podle jihokorejské organizace Good Friends, která v komunistické Severní Koreji organizuje potravinovou pomoc, trápí Sever astronomická inflace a neúroda.
Vláda schválila finanční odškodnění emigrantům, kteří v rámci vládního programu odešli po skončení druhé světové války do Dominikánské republiky, kde pro ně tehdejší japonská vláda nebyla schopna zařídit slíbené podmínky. Poškozená strana na oplátku oznámila, že se nebude odvolávat proti rozsudku, který sice uznal jejich právo na odškodnění, ale druhým dechem ho zamítl kvůli prošlé lhůtě k podání žaloby.
Japonská banka zrušila "nulovou doktrínu", tedy nízké úroky, které pomáhaly nastartovat spící japonskou ekonomiku. Odborníci se domnívají, že zvýšení úrokové sazby tentokrát rozvoj nezadusí.
Boj o premiérské křeslo pomalu spěje do finále. Fukuda, jeden z možných nástupců premiéra Koizumiho, oznámil, že na tento post kandidovat nebude.
Média dále rozplétají aféry kolem vraždy dvou dětí v prefektuře Akita, v níž je obviněna a zatčena matka jednoho z nich, a jednadvaceti obětí technické závady na plynovém ohřívači vody, za které je dle všech indicií zodpovědná firma Paloma. Zatím ale ani jeden případ nedospěl k rozuzlení.
Manželka druhého syna japonského císaře oznámila, že bude rodit pravděpodobně předčasně a navíc císařským řezem. Lékaři se totiž obávají, že by klasický porod mohl způsobit silné krvácení.
Jokozuna Asašórjú fenomenálně zvítězil v letním turnaji sumó, který právě dnes skončil v Nagoji. Jedinou porážku mu připravil v poslední den další mongolský rikiši Hakuhó, kterému díky dvěma porážkám uniklo "povýšení" na nejvyšší stupeň jokozuna.
TOPlist

Uhlíři 炭焼き

23. července 2006 v 14:58 | pepáš a niko |  Ze Sněhové země
Léto není zrovna ideální období na pálení dřevěného uhlí. Slivoňové deště ne a ne skončit, vzduch i dřevo jsou přesycené vlhkostí. Stejně tak není dobré jaro, kdy stromy ženou mízu do korun. Takže pokud budete vybírat kvalitní dřevěné uhlí, sledujte datum výroby - nejlepší je leden či únor, kdy stromy odpočívají.
Ale marná sláva, v těchto uhlířských chýších se musí pálit uhlí pořád. Poražené kmínky se nechají pár dní odležet, a pak se v peci kama zhruba pět dní zvolna pálí. Dřevěné uhlí vytažené z pece se zahází popelem smíchaným s vodou a nechá se zchladit. Teprve pak je dřevěné uhlí sumi, zvonící jako kov, hotovo.
No, a pokud vás jen tak z legrace napadlo, jak by asi vypadal vypálený ananas, pak vězte, že nějak takhle:
Dřevěné uhlí se v minulosti používalo v ohřívadlech hibači k vytápění místností a pochopitelně v kuchyních při přípravě pokrmů. Dnes se bez sumi neobejde oblíbené barbecue, ale i ryby (a zvláště takový úhoř) připravované na dřevěném uhlí platí za to nejlepší, co si můžete v restauraci objednat.
TOPlist
夏は決して炭焼きに適している季節ではありません。梅雨はまだ終わっておらず、空気も材木も湿っています。春もまた、炭焼きに良い季節とはいえません。目を覚ました木々の中で、樹液が勢いよく巡っていますから。というわけで、もしも質の良い炭を手に入れたいと思ったら、製造日を調べてみてください。一番良いのは、1月か2月、木々が休息をとっているときに作られた炭です。
それでもこの炭焼き小屋では常に炭を焼かなければなりません。切り倒された木の幹を数日間寝かし、その後、窯の中で5日間にわたってじっくりと焼きます。窯から出された幹に水と灰を混ぜたものをかぶせ、温度を下げていきます。こうして炭ができます。たたくと金属的で澄んだ音色がする炭のでき上がりです。炭になるのは、何も樹木ばかりではありません。どんぐりや、レモン、サザエの殻に、パイナップルだって炭になるんですよ。
かつては火鉢やいろりなどで日常的に使われていた炭。今ではバーベキューのときに使うくらいでしょうか。もちろん、うなぎの蒲焼など、やっぱり炭火で焼いたものが一番ですね。

Den buvola.....nebo úhoře

23. července 2006 v 14:27 | pepáš a niko |  Ze Sněhové země
"Pojíš-li v den buvola úhoře, budeš zdravý jako řípa," tak zhruba takovou reklamu si nechal někdy v polovině osmnáctého století zhotovit tehdejší unagija san. čili majitel restautace specializované na úhoře, od nikoho menšího než slavného vědce Hiragy Gennaie. Vylepil ji na štít podniku a měl vystaráno. Měl prý takový úspěch, že se jeho nápad ujal a od od těch dob se den buvola (označení dnů podle starého lunárního kalendáře) uprostřed léta bez úhoře neobejde. Do jaké míry pomůže úhoří kabajaki přestát letní vedra, je ve hvězdách. ale každopádně i po nějakých dvě stě padesáti letech jsou obchody plné úhořích pochoutek a i současný unagija san si mne v tento den ruce...
Kabajaki z úhoře doma připravuje málokdo, většinou se kupuje jako polotovar. Tajemství každé výrobny a restaurace je pak omáčka tare, kterou se úhoř potírá a která masu dodává typickou chuť. Pokud si budete úhoře objednávat v restauraci, hledejte unagidon či unadžú (jedná se o totožná jídla s jediným rozdílem, způsob servírování) - kousky úhoře položeného na rýži, do níž se zlehka vpíjí omáčka tare.....
TOPlist

Co si dát v Naganu?

17. července 2006 v 17:03 | pepáš a niko |  Hovory u dýmky a šálku čaje
Po dlouhé odmlce se pokusíme zprostředkovat něco k zakousnutí. Když se řekne Nagano, automaticky se vybaví kapr a jablka. Vánočního kapra si v Čechách užijeme rok co rok, jablka také nejsou pro našince exotickým ovocem, tak jsme se rozhodli představit trochu jinou krmi.
V hlavním městě prefektury nedaleko slavného kláštera Zenkódži, prakticky před jeho branou (jak napovídá i název), se nachází malý podnik Monzenseirojajoiza specializovaný na pochoutky v páře (jak napovídá název :-). Kromě místního hovězího si můžete objednat i lososa, zvláště bohatý je výběr sezónní zeleniny a hub. Vše je nakrájeno na tenké plátky a naaranžováno do poměrně velkých bambusových podnosů, které se postaví na sebe do páry. Od stolku můžete pozorovat, jak pára jemně prostupuje vaším obědem, který po chvilce začne vydávat velice příjemnou vůni. Chuť je velmi prostá, citlivý způsob přípravy ale zachová v jídle všechny dobroty. K pokrmům připravovaným v páře je pochopitelně podáváná rýže a polévka misoširu. V pravém dolní rohu obou fotografií je takzvaný čawanmuši, pokrm připravený pochopitelně v páře z vajec, jeho konzistence je podobná pudinku.
V Macumotu, které se také nachází v prefektuře Nagano, jsme navštívili restauraci, která se pyšní (stejně jako předchozí podnik ve městě Nagano) označením kjódorjóri - tedy místní speciality. Kapra pochopitelně na jídelním lístku mají. Více nás ale lákalo menu Sakura, které pod poetickým názvem schovává variace syrového masa - základ je jemné hovězí, podávané s jemně nastrouhaným zázvorem, česnekem a sójovou omáčkou. Chybět nesmí samozřejmě bílá rýže, nakládaná zelenina cukemono a polévka misoširu.
Nedaleko Macumota se pěstuje japonský křen wasabi, takže jsme nemohli odolat nakládaným stonkům. Výborně se hodí třeba k pivu.
Další specialitou byla toriwasa, syrové kuřecí maso. Nedá se říci, že by tento pokrm byl výsadou Nagana, restaurace specializované na toriwasa najdete i v Tokiu. I když je podmínkou čerstvé drůbeží, přesto je povrch velice lehce upraven na přímém plameni, aby se odstranili případní parazité.

Stalo se minulý týden

17. července 2006 v 16:09 | niko a pepáš |  Hovory u dýmky a šálku čaje
Ani tento týden nezmizela Severní Korea ze stránek novin a televizních obrazovek. Bezpečnostní rada OSN nakonec přijala okleštěnou verzi deklarace neobsahující konkrétní ekonomické sankce a severokorejští komunisté si záhy připsali do sbírky další rekord. Během pouhých 45 minut tento text odmítli a zdůraznili, že budou v testech řízených střel pokračovat. V Japonsku se zatím objevil i názor, že nejlepší obrana jest útok - tedy nečekat, až Severní Korea vyšle směrem k Japonsku další rakety, a preventivně její raketové základny zlikvidovat. Není třeba dodávat, že tyto hlasy sklidily okamžitě tvrdou kritiku v Číně i Jižní Koreji.
Premiér Koizumi navštívil před sumitem G8 Blízký východ, ale v Izraeli mají teď mnohem ožehavější problémy než severokorejský jaderný program a mezikontinentální střelu Tepodon 2.
Během nepřítomnosti Koizumiho mají myši pré - právě se v televizi debatuje, kdo by měl odstupujícího premiéra nahradit a jaké úkoly před ním stojí. Největší podporu má zatím vícepremiér Abe, bez šancí není ani současný ministr zahraničí Aso, bývalý vícepremiér Fukuda či jedna z hlavních postav republikánů Maehara. No, nechme se překvapit.
Kromě mezinárodní situace bude, zdá se, brzy horko i v japonských domácnostech. Schválen byl zákon, který od roku 2007 přiznává ženám v domácnosti až padesátiprocentní podíl mužova důchodu naspořeného během společného manželství (jedná se o zaměstnanecké důchody, druhý pilíř důchodového pojištění, který v Čechách nemáme). Od roku 2008 pak o podílu manželů nebude rozhodovat soud a oběma připadne automaticky rovná polovina. Vzhledem k tomu, že v posledních letech počet rozvodů klesá, předpokládá se, že ženy čekají na to, až nový zákon vstoupí v platnost. Tuto domněnku potvrzuje i průzkum z tohoto týdne. Podle jeho výsledků plánuje rozvod 5 procent žen, jejichž manželství trvá 25-29 let.
Na těžké chvilky se musí připravit i státní zaměstnanci. Vláda oznámila, že sníží jejich počet. Podle konkrétních opatření se ale zdá, že 40 procent z rušených míst bude pouze přeskupeno, převedeno či přejmenováno - čili židle zůstane. Učitele zase podle všeho čekají zkoušky - podle připravovaného návrhu bude nutné v pravidelných intervalech obnovovat učitelskou licenci, od čehož si odborníci slibují, že pedagogové tak budou nuceni nejen k sebevzdělávání ve svém oboru, ale povinné "předzkouškové" semináře jim pomohou zvládat aktuální problémy mladé generace.
Před zkouškami se člověk zapotí, ale minulý týden tekl pot z čela doslova každému. Zvláště v prefektuře Šizuoka atakovaly teploty 38 stupňů, ale ani Tokio a další místa nezůstala pozadu. Letní horka si vyžádala i první životy. Zabíjel ale i déšť. Slivoňové deště jsou letos obzvláště vytrvalé a přívalové lokální srážky, které za půl dne snesou z oblohy tolik vody, co napadne ve středních Čechách za půl roku, způsobily záplavy a sesuvy půdy. Zvláště sesuvy, tolik časté v příkrých japonských horách, pohřbily už několik domů, v prefektuře Jamagata způsobily vykolejení vlaku.
Žízeň se dá dobře zchladit vodním melounem. Pokud nevíte, který si vybrat, napoví vám soutěž uspořádaná v prefektuře Kumamoto. Vítěz se pochlubil úctyhodným kouskem o váze 108 kilogramů. No, tomu říkám meloun!
Po krátkém ochlazení zpátky do horkých plamenů - prefektura Nagano kroutila nějakou dobu hlavu nad zhruba dvaceti úmyslně založenými požáry. Lámali si s tím hlavu do té doby, než byly na blogu jedné místní "vycházející hvězdičky" nalezeny fotografie a řada informací o jednotlivých požárech. Svých pět vteřin slávy si dívka prožila v doprovodu policejní eskorty...
Zatčení za založení požáru je nasnadě, v tokijské čtvrti Nakano byl ale zatčen jeden pán za "šíření pachu." Dotyčný na své zahrádce skladoval vlastní výkaly a vůbec všelijaké smradlavé věci. Sousedům došla trpělivost a věc do rukou vzala policie - což o to, důkazů bylo dost, ale jejich sběr...
Nevyplácí se ani číst cizí textové zprávy. Žárlivá manželka nejenže kontrolovala sms v partnerově mobilu, ale přes internet si nechala přeposílat zprávy od pravděpodobné manželovy milenky. K této operaci použila neoprávněně manželovo heslo, navíc tím zasáhla do soukromí třetí osoby a....čekalo ji zatčení. Doplatila na relativně nový zákon o ochraně osobních informací.
Velkou pozornost poutala minulý týden firma Paloma vyrábějící plynové ohřívače vody a boilery. V druhé polovině osmdesátých přišlo díky technické závadě na jejich výrobku o život možná až dvacet lidí. Paloma odpovědnost popírá, ale jisté je, že bezpečnostní pojistka, která měla zastavit přívod plynu, když zhasne plamen ohřívače vody, selhala a výše zmíněné oběti zemřely na otravu oxidem uhličitým. Firma se brání tím, že vada nebyla přímo na výrobku, ale vznikla až úpravami, které měla na starost společnost Paloma Servis. Teď jen dokázat, že Paloma a Paloma Servis nemají nic společného.
"Kdepak nějaký průtokový ohřívač. Termální lázně jsou termální lázně..."

Z velkého průšvihu se ovšem nevylže jistý zaměstnanec pojišťovny Daiiči Seimei. Po práci skočil na pár skleniček a usnul na chodníku. S taškou mu zmizela i data a osobní údaje zhruba 120 klientů.
Na ostrově Hokkaidó se zastavil čas. Nádražní budova města Hakodate přišla o svůj symbol, když se náhle zřítila asi sedmnáctikilová velká ručička. Naštěstí nebyl nikdo zraněn.
Dcera mladšího bratra následníka trůnu Mako vyrazila do Evropy. Jako první členka císařské rodiny si okusí pravou "home stay". Za cíl si vybrala rakouskou Vídeň a účel cesty: zdokonalit se v angličtině.
Pokud už je toho na vás dost, nabízíme chvilku oddechu na veletrhu hraček, který byl zahájen v Tokiu. Největším hitem je ale hračka pro dospělé - trénink mozku - různé sbírky úloh, hříček a testů majících zlepšit mozkovou aktivitu, paměťovou schopnost či chránit před alzheimerovou nemocí. Nedělá vám problém dělat dvě věci najednou? Pak máte napůl vyhráno!
Velký zvrat přineslo vyšetřování v prefektuře Akita. Hatakejama Suzuka, zatčená za vraždu malého chlapce Gókena (za tento čin už byla i obviněna), se během vyšetřování přiznala i k zavraždění vlastní dcery Ajaky, jejíž smrt původně policie uzavřela jako nehodu.
V Nagoji byl zahájen letní turnaj sumó. Po zranění se vrátil jokozuna Asašórjú i ózeki Točiazuma. Jedenavacetiletý Hakuhó, který je adeptem na druhého jokozunu (jokozuna je nejvyšší stupeň, jehož držitelé mohou být současně pouze dva zápasníci rikiši - jeden za Východ a druhý za Západ), už dvakrát odešel k kolbiště poražen, a jeho sen se začíná pomalu rozplývat. Zatím pouze Asašórjú kráčí turnajem neporažen, jedinou porážku mají na svém kontě Točiazuma a Čijotaikai. Ruský rikiši Rohó po porážce (právě od ózekiho Čijotaikai) napadl kameranama a rozbil skleněnou dveřní výplň, za což byl na tři dny z turnaje vyloučen a znovu rozpoutal debatu o tom, že zahraniční zápasnící chápou sumó jako obdobu řecko- římského zápasu a ignorují obřadná pravidla a duchovní obsah (o tom, že sumó není sport, ale součást šintoistického obřadu svázaná řadou rituálních předpisů, ani není třeba mluvit.)
Pondělí sedmnáctého byl oslaven Svátek moře.
Poslední skupina vojáků japonských jednotek sebeobrany byla přesunuta do Kuvajtu, kde začne postupné stahování do Japonska.

Macumoto

8. července 2006 v 19:53 | pepáš a niko |  Na cestách
V prefektuře Nagano, tedy v našem sousedství, se nachází město Macumoto se zhruba dvěma sty tisíci obyvateli. Macumoto, to je především hrad, označený za národní kulturní památku. Však se jeho historie začala psát díky rodu Ogasawara už v šestnáctém století, tedy v období válčících provincií. Těsně před sjednocením Japonska, které přineslo konec válek a neklidné doby a také dvě stě padesát let trvající hegemonii rodu Tokugawa (označované často jako období Edo, podle hlavního města, dnešního Tokia), tedy na samém sklonku šestnáctého století se hrad dostal do rukou rodu
Išikawa. Během jejich vlády doznalo změn nejen město, ale i samotný hrad, který se proměnil do podoby, ve které jej známe dnes. Konec šogunátu v druhé polovině 19. století přinesl hradu, jako symbolu dob minulých, málem zkázu (za své vzala knížecí rezidence), zachovat se podařilo pouze Kuromon (Černou bránu), Taikomon (Bubnovou bránu) a systém věžního opevnění, který je vidět na prvním snímku.ˇ"Černý" hrad je obklopen ochranný příkopem (o hori), ve kterém se dnes prohánějí kapři a kvetou lekníny. Funkční obranný systém byl v minulosti tvořen hned třemi příkopy, které hrad obepínaly jako prstence. Hrad byl během druhé poloviny dvacátého století postupně citlivě rekonstruován, navíc ho chrání božstvo Nidžúrokujašin sídlící v malé svatyňce zavěšené pod střechou hlavní věže tenšu, takže už snad zůstane pohrom a bourání ušetřen.
Nejen v inuikotenšu, malé věži, najdete otvory v podlaze pro házení kamenů na nepřítele a střílny jazama (pro lučištníky) a teppózama (pro ručnice). I vnitřní uspořádání věží umožňuje ideální podmínky pro obranné operace: nabízí třeba místnost s ideálním výhledem určenou pro válečné porady, celé patro bez oken sloužící k odpočinku či strategicky rozmístěné sklady zbraní a potravin. Ručnice, respektive začátek jejich používání a zařazení do bojové strategie knížecích vojsk, sehrály poměrně důležitou roli při zmíněném sjednocování Japonska. V útrobách macumotského hradu tak najdete i expozici mapující vývoj této zbraně, uvedené do Japonska portugalskými obchodníky.
Jak jsme se zmínili, přineslo období Edo dlouhé období míru. Tomu odpovídají i dvě nižší věže tacumicuke yagura a cukimi jagura, přistavěné až později. Jejich zdivo už je relativně tenké a na první pohled je znát, že by dlouho nepřátelskému útoku neodolaly. Druhá z nich, cukimi jagura, má už v názvu vepsaný účel, ke kterému byla postavena. Když otevřete všechna posuvná okna, naskytne se vám nádherný pohled do zahrad a hradního příkopu - ideální prostor pro poetické sledování měsíce. Říká se, že jste si mohli jeho zář užít hned třikrát. Měsíc samotný, jeho odraz na vodní hladině a...a odraz v číšce sake.
Pokud se vypravíte na macumotský hrad, vezměte s sebou průvodce (pokud si vás sám neodchytí). Je zdarma (zdejší průvodci jsou sdruženi v dobrovolnické organizaci), jen váš (žádná skupinová prohlídka), navíc vám výklad a spoustu zajímavostí zprostředkuje nejen v japonštině, ale pokud budete chtít - i v angličtině.
Macumoto samozřejmě není jen hrad. V jeho blízkosti sice najdete šintoistické svatyně Macumotodžindža a Šičúdžindža, ale příjemná je také procházka centrem, které má sympaticky takřka velkoměstský šmrnc i malé zapomenuté uličky. Zvláště doporučujeme brouzdání podél řeky Metoba, která se protáčí městem, a také uličku Nawate, plnou vetešnictví a roztomilých obchůdků, mezi nimiž se krčí i žabí svatyně.
Zhruba deset minut od hradu, směrem pryč z města, se nachází další macumotská zajímavost, bývalá základní škola Kaiči. Vypadá jako z perníku, jako namalovaná. Architekt Tateiši Seidžú ji totiž postavil ve stylu gijófú, tedy jako budovu inspirovanou Západními prvky. Otevřena byla v roce 1873 a dnes v ní najdete expozici připomínající přerod japonského školství z klášterních a knížecích škol v moderní školskou soustavu opět Západního střihu.
TOPlist

Co nového v červenci

8. července 2006 v 16:37 | pepáš a niko |  Hovory u dýmky a šálku čaje
Začátkem týdne to vypadalo nadějně. Japonská banka oznamila,že na základě spotřebitelských indexů a dalších ukazatelů se japonské ekonomice začíná dařit. Zvlášť si všichni pochvalovali "nulovou doktrínu" - díky nízkým úrokům se nevyplatí mít peníze na účtu, takže se více investuje, a splácení případných dluhů tolik nezatíží.
Radost ovšem zkalily zprávy z pevniny. Nejdříve Jižní Korea oznámila, že vysílá výzkumnou loď k ostrůvku Takešima, na který se dělají nárok obě země (kvůli předpokládaných ložiskům nerostných surovin). A záhy vystřelila Severní Korea rakety... Už v šest hodin ráno promlouval vícepremiér Abe na tiskové konferenci, kde komentoval pět raket vystřelených raket severokorejským režimem směrem k Japonsku. K pěti přibyla ještě ráno šestá a odpoledne vyslala Severní Korea poslední sedmou raketu. Všechny skončily v moři asi šest set kilometrů od japonské pevniny, podle některých šlo o provokaci, podle jiných o demonstraci síly a ověření nikoli doletu ale směru. Před osmi lety, když Korea zkoušela svůj Tepodon 1, tvrdila světu, že vypustila na oběžnou dráhu družici. I tentokrát, když se k obloze vznesly rakety Scud a Tepodon 2 s dlouhým doletem, severokorejská média mlčela, ale následnující den oznámila, že získala zbraň pro šíření světového míru a hodlá v testování pokračovat. Mangjonbongó, jediná severokorejská loď zajišťující spojení mezi oběma zeměmi, se právě ucházela o vplutí do niigatského přístavu. Bylo jí povoleno pouze krátké přistání, zakázána manipulace s nákladem a vstup do japonských přístavů na půl roku. Japonsko zvažuje další ekonomické sankce a spolu se Spojenými státy řeší další kroky na půdě OSN, kde je úspěšně blokují Rusko a Čína.
Z ostrova Sado prý byly dráhy raket vidět. Spíše než duze podobné čáry na obloze však ostrovem Sado hýbe problém s azbestem. Práce na odstraňování azbestu ze škol a dalších veřejných budov probíhají na řadě míst po celé zemi, ale na ostrově Sado zapomněli dělníci řádně utěsnit prostor, kde pracovali, a několikžáků a učitelů bylo odesláno na pozorování s podezřením, že se azbestových vláken nadýchali. Mimochodem, vláda a některé firmy (za všechny třeba Kubota) se nyní před několika souběžně bežícími soudy zodpovídají (nebo zodpovídali), neboť podle žalující strany o nebezpečí azbestu věděli, ale neprovedli potřebná protiopatření.
Zvítězit u soudu se tento týden podařilo jiné skupině. Dělníci, kteří razili v osmdesátých letech tunely, vysoudili na vládě odškodné za to, že dostatečně neochránila jejich zdraví a řada z nich teď trpí onemocněním plic.
To Japonci, kteří v rámci vládního programu odešli krátce po druhé světové válce do Dominikánské republiky a v rozporu se sliby tehdejšího kabinetu tam na ně nečekala ani úrodná půda ani potřebná podpora, sice u soudu prohráli, ale jen kvůli tomu že od činu již uplynulo příliš času. Premiér Koizumi jim slíbil alespoň symbolické odškodnění - 2 milióny jenů na osobu.
Ještě než severokorejští komunisté vystřelili rakety, uspořádali tiskovou konferenci, na které vystoupil Kim Jon Nam, pravděpodobný manžel Jokoty Megumi, která byla unesena z Japonska severokorejským režimem před 29 lety. Ve snaze vykreslit ideální manželství byly podle odborníků použity fotografie uměle poslepované z několika snímků. Po dotazech japonských novinářů (bylo to poprvé, co Kim Jon Nam odpovídal na jejich otázky) následovaly většinou uhýbavé a nepřesné odpovědi.
Jako by to nestačilo, i sportovní svět si tento týden vyslechl dvě smutné zprávy. Nakata, špílmachr fotbalového týmu, oznámil ukončení kariéry. Krátce na to přinesla média zprávu, že baseballový trenér Ó, který dovedl Japonsko k historicky prvnímu vítezství ve World Baseball Classics, byl hospitalizován kvůli objevení tumoru v žaludku.
Z Iráku se do Japonska ve zdraví vrátilo prvních 30 příslušníků jednotek Sebeobrany (z šesti set hlavého kontingentu). Že by se to přece jen obracelo k dobrému...
...no jak se to vezme. Vláda oznámila základní strukturu rozpočtu na příští rok. Bude se škrtat! Sníží se platy státních zaměstnanců, státní výdaje a s nimi pochopitelně i sociální dávky. Zvedat se bude spotřební daň....
"A budu moc příště skákat s Nakatou z Ori-radži...?"
Populární dvojice komiků vystupující pod jménem Oriental Radio, která se mimochodem propůjčila ke kampani za dopravní bezpečnost, se v rámci vystoupení měla na padáku snést na stadion, místo toho však skončili v zeleni císařské rezidence. Nikomu se nic nestalo, ale jako u korejských raket platí - nebezpečí hrozí Japonsku ze vzduchu.
Na jih Japonska mraky nepřinesly ani rakety, ani baviče - ale déšť. Na Kjúšú vytrvale prší, na některých místech naměřili meteorologové až 110 milimetrů srážek za hodinu. Dochází k záplavám a sesuvům půdy. Jakoby nestačily slivoňové deště... z jihu už se přiblížil i letošní třetí tajfun a znepříjemňuje život lidem na Okinawě.
TOPlist

Tanabata

7. července 2006 v 16:52 | pepáš a niko |  Ze Sněhové země
V kalendáři se sešly dvě sedmičky a po 3.3. a 5.5, tedy svátku dívek a svátku chlapců, se 7. července dostavilo další sekku - jeden z předělů, které od sebe oddělují jednotlivé části roku jako kolínka na stonku. Tentokrát se pozornost obrací od dětí k nebesům. Svátek Tanabata oslavuje hvězdy - konkrétně Altair ze souhvězdí Orla a Vegu ze souhvězdí Lyry. K nim se totiž váže prastará legenda, podle níž byla Vega nebeskou přadlenou, Orihime, která každý svědomitě pracovala. To trvalo do doby, než jí otec, Nebeský vládce, vybral ženicha. Nemějte strach, nenutil ji do sňatku s nějakým bohatým a starým nebeským šlechticem. Za muže jí zvolil pracovitého a švarného mladíka jménem Hikoboši, jenž každý den zapřahal volky a oral na nebeském poli. Ti dva v sobě našli zalíbení a žili šťastně - ale pro samé štěstí zapomněli na práci, řečeno lakonicky úplně zlenivěli. To se samozřejmě nelíbilo Nebeskému vládci, a tak se podruhé vložil do děje a milé manžele od sebe odtrhl. A aby je náhodou nenapadlo zase zaláskovaně lenošit, oddělil od sebe ten nešťastný pár Nebeskou řekou - tedy Mléčnou dráhou. Jen jediný den v roce, jen jedinkrát na krátkou chvilku se ti dva mohou zase setkat - hádáte správně, ten den nastane 7. července.
Osud byl k Nebeské přadleně a Nebeskému oráči pěkně krutý. Jakoby nestačilo, že se mohou vidět jen jeden den v roce, navrch ten den musí spadat do období slivoňových dešťů, kdy se po obloze prohánějí mraky snad každý den. Nemusíme snad dodávat, že pokud je zataženo, nedohlédne ani jeden z nebeského páru na druhý břeh a k setkání nedojde. Nezbude jim, než čekat další rok...
Snad se jednou Nebeský vládce smiluje a ty dva zase nechá žít spolu. Zatím to však zůstává pouhým přáním, ke kterému se navíc každý rok připojují tisíce dalších. Na barevně ozdobených bambusových větvích a větvičkách se tak třepetají papírky s větami jako: "Abych se naučila dobře vařit." "Abych se naučil jezdit na kole." "Abych měl dobré vysvědčení." Když se do toho vmísí dospělí, objeví se i přání za mír ve světě apod. Zdobení bambusových větviček a vůbec slavení svátku Tanabata se do Japonska dostalo pravděpodobně z Číny v období Nara (8. století) a mezi lid se rozšířilo v období Edo (17.-19. století).
Náš medvěd si ještě na kolo netroufá, vysvědčení ho také netrápí, tak si na svůj první svátek Tanabata připravil prozaičtější přání: Abych už mohl jíst banán....
I letos po obloze honila mračna, ale nakonec se slitovala, a na jižní obloze se rozzářily hvězdy. Dnes to Nebeské přadleně a Nebeskému oráči vyšlo :-)
TOPlist

Česká stopa v Džóecu おやど山恵へようこそ

7. července 2006 v 15:38 | pepáš a niko |  Ze Sněhové země
A to jsem si celou dobu říkal, že jsem asi ve dvou set tisícovém Džóecu jediný Čech (tedy než se narodil náš špunt).....A zatím, nedaleko od univerzity, tedy prakticky v našem sousedství pracuje a žije paní Nakadžima Erika - získala sice japonské občanství a převzala japonské jméno, ale pochází z Čech. Do Japonska přišla před více jak pětadvaceti lety, velice záhy složila japonské státní zkoušky a zanedlouho získala i lékařskou licenci. V současné době provozuje v Džóecu soukromou kožní kliniku "Megumi".
Japonské horké lázně - onseny nabízejí kromě fyzického a duševního uvolnění i ideální způsob, jak pomoci při léčení různých kožních chorob či alergií. Vedena touto myšlenkou, uskutečňuje teď paní Nakadžima spolu s rodinou svůj další sen. Pod malebnou horou Mjókó právě začala provozovat malý penzión, v jehož útrobách najdete pochopitelně přírodní onsen. Jen pár minut pěšky je vzdálený lyžařský areál, okolní hory přímo svádějí k procházkám. Kromě těchto radovánek se však paní Nakadžima rozhodla realizovat i program vycházejícího z evropského tradičního lázeňského pojetí - tedy nepovažovat horké lázně za pouhou kratochvíli, ale využít je i k léčbě a celkové relaxaci. Pokud tedy budete mít cestu do Mjókó, určitě navštivte penzión Sankei a ptejte se na paní Nakadžimu....
僕は上越に滞在している唯一のチェコ人だと思っていたのですが、(少なくともうちのチビスケが産まれるまでは)...近隣ともいえるくらい大学の近くに在住し、お仕事をなさっている方がおられました。それが中島恵利華さんです。名前だけを聞いてもたいして驚かれはしないかと思いますが、実は中島さんはチェコスロバキア出身。25年以上前日本に移住してこられたチェコ人の方なんです。ただ、現在では日本国籍を取得され、日本名を使われています。日本で医師資格を取り、現在は上越市で「めぐみ皮膚科」という医院を運営されています。
温泉といえば、心身を休ませるところだというイメージがきっと浮かんでくると思いますが、同時に皮膚の様々な症状の治療手段として考えてることもできます。温泉は単なる娯楽にとどまらず、治療手段としても有効であるという考え方をもとに、中島さんは次なる夢をかなえようとしています。妙高山の源泉から湧き出す温泉を備えた「おやど山恵(さんけい)」というお宿を、ご家族と一緒に運営し始められたのです。素敵な自然に囲まれ、お風呂からでも見られる美しい妙高山の景色が自慢のお宿。お風呂に入ってゆっくり楽しんだり、お散歩したり、スキー場も近く(歩いて5分もかかりません)にあるので、一年中楽しめるところなんです。
医師の処方に従って、温泉地でゆっくりと健康的な時間を過ごすというのは、ヨーロッパでは一般的な温泉療養のスタイルです。おやど山恵では、毎週金曜日にデイ・サナトリウムを実施。温泉入浴後に光線療法などの治療も行ってもらえます。温泉と美味しい山の空気で身も心もリフレッシュしたい方、ヨーロッパスタイルの温泉での過ごし方を経験してみたい方、どうぞ、「おやど山恵」を訪れてみてください。日本語が堪能な中島さんと温かいご家族のみなさんが、とびきりの笑顔で迎えてくれます !
【おやど山恵】
住所:〒949-2112 妙高市関川2306-1 池の平スキー場より徒歩3分
電話:025-586-2478
料金:1名1泊2食  平日 7500円   土・日・祝前日 8500円
      素泊まり      4500円
      温泉入浴       500円

Léto je tady

1. července 2006 v 17:55 | pepáš a niko |  Ze Sněhové země
Léto přichází do Japonska schované v kapkách slivoňových dešťů, cuju. Letos potrápily vydatné srážky tohoto období dešťů Okinawu a Kjúšú, průtrže mračen, povodně a sesuvy půdy se ale nevyhnuly ani dalším místům.
Teprve až přejde srážková fronta z jihu na sever, začne to pravé léto. Místa obklopená horami, třeba takové Kjóto nebo Jonezawa v prefektuře Jamagata, kde se vzduch ani nehne, se promění v horké kotle. Vysoká vlhost a teploty nad třicet stupňů...
Naštěstí bydlíme na úpatí hor, na jejichž vrcholcích se ještě stále vzdorovitě bělá sníh. Navíc máme kus druhým směrem Japonské moře, tak snad nebude tak zle. Šintoistický kněz se na nedaleké pláži modlil v rámci umibiraki, otevírání moře, za klidné vlny a vydařenou sezónu, tak snad budou jeho slova vyslyšena...
Letní dny začínají koncertem cikád, které vytrvale prořezávají i nehybný polední vzduch. Do jasné modré a fialové se vybarvily květy hortenzií, mléčně bílými květy se ozdobily i kaštany kuri. Okraje rýžových polí zdobí tu a tam kosatce a jako ze slonoviny vyřezené siluety volavek sagi. Co chvíli se sytě zelenými políčky prožene vítr a rozvlní mladou rýži. Kdepak, ještě stále je docela příjemně....
Na stromech v okolí se začaly kulatit plody kiwi. I v obchodech kraluje ovoce (bohužel i cenou) - třešně a broskve, také vodní a medové melouny...

Minulý týden

1. července 2006 v 17:12 | pepáš a niko |  Hovory u dýmky a šálku čaje
Událost, které se odehrála v Pchjongjangu, ale přesto se objevila na titulních stránkách všech významnějších japonských deníků a ovládla japonské televizní zpravodajství. Severokorejští komunisté umožnili, aby se Kim Jon Nam setkal po 28 letech se svou matkou a starší sestrou, které žijí v Jižní Koreji. Proč takový ohlas v Japonsku? To si budeme muset trochu zrekapitulovat posledních pár desetiletí. Japonská strana totiž tvrdí, že Kim Jon Nam byl Severní Koreou stejně jako Japonka Jokota Megumi unesen. Seznámili se až v Severní Koreji při výuce japonštiny, vzali se a z manželství se narodila dcera. V roce 1993 (podle některých údajů 1994) spáchala Jokota Megumi pravděpodobně sebevraždu. Teprve poté se její rodiče dozvěděli, že jejich pohřešovaná dcera žila celou dobu pod zámkem severokorejských komunistů a že jim zanechala vnučku. Od té doby se zasazují o vyřešení únosů japonských občanů severokorejským režimem, ale odmítají se vydat do Koreje svou vnučku navštívit. Argumentují tím, že by to komunisté zrežírovali podle svého scenáře. A setkání rodiny jejich pravděpodobného zetě jim dává za pravdu. Kim Jon Nam, který na setkání dorazil se svou druhou ženou i dcerou, byl stále pod dohledem, aby náhodou neřekl, co nemá (přičemž se "dohlížeči" roztomile snažili vyhnout kamerám televizních štábů). Svou plačící matku utěšoval slovy, že není proč plakat, neb si celou dobu žije spokojený a bohatý život v Severní Koreji. Na tiskové konferenci, na které byly zodpovězené jen schválené dotazy (pochopitelně musely být odevzdané příslušným orgánům předem), "své" odpovědi četl. Popřel že by byl unesen, unesl ho prý leda proud, když usnul ve své lodi, a severní Korejci ho naopak zachránili. Bývalá manželka Megumi se prý v dětství při nehodě zranila, díky čemuž se u ní vyvinula nervová porucha (sic!) (Jokota Megumi však v dětství žádnou nehodu neměla). Na fakt, že komunisté poslali do Japonska místo ostatků jeho ženy ostatky několika různých lidí, reagoval jako na promyšlenou japonskou provokaci s jasným politickým cílem. Komunisté se snažili oslnit bohatou tabulí, invalidním vozíkem americké výroby jako dar pro Jon Namovu matku, hodinkami, do jejichž řemínku by se vešly tak dvě Jon Namova zápěstí..........
"Copak nevidíš, že za mořem je Severní Korea?! Už ani krok.....s komunisty nepeču...."
Ósaka zažila drama jako z šestákového románu. Za vším stála žena... Právě se rozcházela s jedním mužem a už si začala s druhým. Zhrzený jednadvacetiletý student udělal na nového milence své bývalé ramena a vyhrožoval, že spolu s kumpány dotyčného zabije. Ten si vzal jeho slova k srdci a podle hesla, že nejlepší obrana jest útok, vyhrožujícího mladíka a jeho dva společníky unesl. V ten okamžik přišel dramatický zvrat. Od slov totiž nebylo daleko k činům a bývalý milenec a jeden jeho kumpán (poslední z trojice byl propuštěn) byli pohřbeni zaživa.
Na první pohled běžná dopravní nehoda, žádné zraněni, žádný nebožtík. Tak proč řidič jednoho z vozidel prchl do polí? Odpověď dala přivolaná policejní hlídka. V jeho autě bylo nalezeno nahé tělo 46-leté ženy se zjevnými stopami násilí.
Když má někdo smůlu. Náklaďák sjel z vozovky a skončil v obýváků jednoho z domů. Nikomu, kromě řidiče, se nic nestalo, ale půlka domu se ocitla v troskách. Stejně dopadli majitelé stejného domu už před 25 lety...možná je na čase se přestěhovat.
Wimbledon pomalu začíná konkurovat fotbalovému šampionátu. K velké radosti japonských fanoušků porazila Sugijama Ai švýcarskou tenistku českého původu Martinu Hingisovou.
Poštovní schránka na rohu ulice....zmizela. Neznámý zloděj si v prefektuře Kagošima odnesl přibližně padesátikilovou schránku.... co s ní bude asi dělat...?
Bývalý premiér Hašimoto Rjútaró (v čele kabinetu stál v letech 1996 až 1998) zemřel dnes (tedy v sobotu 1. července) v Tokiu.
Cena tabáku se zvedla skokově o 20 až 30 jenů za krabičku. V porovnání s cenou cigaret ve Francii, Velké Británii nebo Americe se mají však japonští kuřáci stále docela dobře.
Premiér Koizumi si udělil dárek k blížícímu se konci svého mandátu. V Americe navštívil svého přítele prezidenta Bushe, který ho za odměnu vzal na palubu svého AIR FORCE ONE a do rodiště Elvise Presleyho. Koizumi mu poděkoval stylově, thank you for love me tender. Oba státníci se ujistili nejen o svém přátelství, ale i o pevném svazku mezi oběma zeměmi. Řešení problémů, kterých je mezi Spojenými státy a Japonskem relativně dost, tak zbyde na Koizumiho nástupce.
Japonsko-čínsko-korejská trojice se rozhodla snadno a rychle zbohatnout. Za cíl si zvolili dceru slavné a velmi bohaté tokijské lékařky, provozující prestižní kliniku plastické chirurgie, a za způsob obživy vydírání. Svou oběť však naložili do auta na autobusové zastávce pře zraky mnoha svědků, počínali si okatě a spěchali tak, že unesené ještě koukala noha z auta, když už se rozjížděli. To nedalo jednomu z přihlížejících, takže ještě než se únosci přihlásili o výkupné, měla už policie číslo jejich auta i s popisem. Pro kontaktování matky využili nešťastníci mobil unesené - takže policie byla schopna jejich pozici záhy lokalizovat. Požadavky přednesli popletenou japonštinou, takže prozradili svůj původ, a unesenou nechali do telefonu kromě ujištění, že je zdravá, říci i to, kde a v jakém patře se nachází. Asi jí dobře nerozuměli, protože na stejném místě zůstali. Policie je pak jednoho po druhém zatkla. ...Inu, komu není dáno....
Miliardář Murakami, zatčený a obviněný za podvody při transakcích na burze, byl propuštěn na kauci 500 000 000 jenů.
U soudu už začínají vycházet najevo první fakta z případu architekta Anehy a zfalšovaných výsledků odolnosti budov proti zemětřesení. Stavební firma Kimura na Anehu sice vyvíjela tlak, aby snížil náklady. Jejich požadavky se však pohybovaly v rozmezí, se kterým si schopný architekt dokáže poradit. Sám Aneha se přiznal, že nebyl tlačen k tomu, aby výpočty falšoval. Ale protože nebyl schopen budovy vyprojektovat tak, aby splňovaly zákonné normy, rozhodl se podvádět. Jinak by si prý neudržel práci....
Pro ty z vás, kteří sledují osudy statečné ředkve Daičana, máme smutnou zprávu. Dva z jeho klonů, které byly převezeny na radnici, uschly. Ale zbývající vzorky, dosud v péči výzkumného ústavu, se mají stále k světu.
Fronta slivoňových dešťů dorazila z jihu do Niigaty. Běheme hodiny napadlo na některých místech kolem 40 milimetrů srážek. Kolem páteční půlnoci byla na několika tocích vyhlášena povodňová výstraha. Bez ohledu na déšť už je ale léto v plném proudu. Všechny pláže v prefektuře Niigata už provedly umibiraki - otevření moře - tedy zahájení sezóny.
Po tragické nehodě ve výtahu firmy Schindler se zástupci této společnosti snaží ujistit japonskou veřejnost o bezpečnosti svých produktů. V sídle japonského zastoupení firmy Schindler však výtah uvěznil ve svých útrobách na dobrých dvacet minut několik zaměstanců. No, to teď bude těžké přesvědčování...
TOPlist