Červen 2008

Rýže v šácholanu

19. června 2008 v 4:36 | pepáš a niko |  Ze Sněhové země
Jak je dobře známo, základem japonské kuchyně je rýže. Bez bílé rýže se neobejde tradiční snídaně, oběd ani večeře. Ale protože člověk je tvor mající rád obměny a variace, tu a tam se na stole objeví rýže smíchaná s voňavou zeleninou či houbami.
Na počátku léta dodají rýži nádhernou vůni listy stromu hónoki (šácholan obvejčitý, příbuzný magnólie). Hónoki rozprostírá doširoka své velké listy a les pod sebou zahaluje do světle zeleného přítmí. Bezpečně ho tedy v lese či horách poznáte. Stačí "vypůjčit si" pár listů a čerstě připravenou rýží i s tančící párou zabalit. Pak počkat pár okamžiků, než do sebe rýže nasaje onu nasládlou vůni...

Noc osmdesátá osmá

6. června 2008 v 4:25 | pepáš a niko |  Ze Sněhové země
Hačidžú hačija - doslova osmdesát osm nocí musí uplynout od začátku jara (podle lunárního kalendáře), aby se letošní šinča, nový čaj, dostal k rukám milců čaje. Mladé lístky skrývající v sobě svěžest jara se tak letos poprvé roztančily v konvicích a nechaly nás vychutnat čaj vyznačující se velice jemnou chutí a delikátní vůní.
Když se zamyslíte nad lunárním kalendářem a odpočítáte ode dne riššun, prvního jarního dne, 88 dní, zjistíte, že by měl být nový čaj na pultech někdy na začátku května. Váš výpočet je správný. Tak dlouho jsem se totiž těšili ve společnosti lahodného čaje, než jsme po zhruba měsíci dospěli k závěru, že se s tím pochlubíme na blogu. Začátek května... Však se také ne náhodou říká "hačidžú hačija no wakare šimo" (rozloučení s jinovatkou o osmdesáté osmé noci). Po tomto dni už se prý jinovatka neobjeví (proto to rozloučení), ale do té doby může ještě noční mrazík čajovým keříkům či moruším uškodit.
Ač uznáváme kvalitu čajů ze Šizuoky, ač se skláníme před čaji z kjótského Udži, u nás doma se pije šinča z čajových polí pod horou Sajama nedaleko města Kawagoe. Japonci tomu říkají en - neviditelné pouto, vztah, vazba, která vás poutá k určitému místu či člověku. Ač se Kawagoe nachází v prefektuře Saitama daleko daleko od naší Sněhové země, je spousta věcí, které nám připomínají, jak hluboké je pouto, které nás k tomuto místu poutá. A nový čaj, který k nám doputoval jako každý rok z chrámu Tennendži, je jednou z nich.

Takhle začátkem června

5. června 2008 v 8:54 | pepáš a niko |  Hovory u dýmky a šálku čaje
Poprvé v historii sumó vyhrál turnaj rikiši pocházející z Evropy. Podařilo se to zápasníku jménem Kotoóšú, původem z Bulharska.
Japonský premiér Fukuda je na návštěvě v Evropě. V minulých dnech jednal s britským ministerským předsedou Brownem.
Japonsko "s ohledem na historické události a také čínskou kulturu" nebude k dopravě humanitární pomoci do oblastí zasažených zemětřesením používat letadla jednotek Japonské sebeobrany, ale pouze charterové lety. Do Číny teď proudí stany a další materiální pomoc, z mise se právě vrátil lékařský tým.
Japonské plavce trápí plavky - plavky ze speciálního materiálu s minimálním odporem neměl smluvní partner olympisjského týmu ve svém "portfoliu", a tak se horečně jedná, aby to do olympiády stihl "ušít." Není sice důležité zvítězit, ale přece...
Cena benzínu zase poskočila nahoru. Průměr se pohybuje kolem 172 jenů za litr (regular), nejdražší pohonné hmoty najdete v Nagasaki, nejlevnější na Okinawě, kde nižší daňový sazba kompenzuje nedostatek veřejné hromadné dopravy.
Nový systém zdravotního péče pro občany starší 75 let, od samého začátku kritizovaný opozicí, přinesl rozporuplné výsledky. Nový systém plateb ulehčil sice většině domácností seniorů, ale paradoxně nejvíce těm, kteří mají nejvyšší příjmy. Trnitá je cesta jedné z nejrychleji stárnoucích společností na světě.
Na japonské ostrovy dorazily jako každý rok touhle dobou "slivoňové deště." Pár týdnů bude teď obloha podmračená, vdušná vlhkost se prudce zvýší a velmi často nás bude zkrápět déšť.
Kosmonaut Hošide Akihiko úspěšně "dopravil" na kosmickou stanici další část japonské vesmírné laboratoře Kibó (přání, naděje).

Japonské krásky

3. června 2008 v 9:15 | pepáš a niko |  Ze Sněhové země
Stačí si vzpomenout na Naušiku z Údolí větru... les je plný roztodivného hmyzu, žádné idylické místo. Příznivé podnebí dělá z japonských lesů na přelomu května a června něco podobného. S létem se les promění v ráj různých hmyzích tvorečků a tvorů a také potvůrek, o jejichž společnost nikdo zvlášť nestojí. Zrovinka když vykvetou jamajuri, horské lilie (lilium auratum, lilie zlatá?), prohání se kolem nespočet housenek. Spouštějí se s větví dolů, číhají na spodní straně listu, některé umí pěkně "pokousat", jiné jsou docela neškodné. No, posuďte sami. Červnový les je plný takovýchhle krasavic:
Na horním obrázku se housenka prohání po kosatci šaga (iris japonica).